LETOHRÁDEK HVĚZDA
Obora Hvězda, původně nazývaná Nová královská obora, byla založena Ferdinandem
I. v r. 1530 v lese Malejově a v I. 1541-1563 ohrazena zdí. V 17. a 18. stol. ji
několikrát poničila tábořící vojska. U zdi obory, v jihozápadním směru, v místě zv.
Světlička, došlo k poslednímu boji bělohorské bitvy 8. listopadu 1620, když zde ještě
kladl odpor oddíl Moravanů (resp. žoldnéřů najatých Moravany). V r. 1797 se obora
změnila na veřejný park s třemi diagonálními procházkovými cestami. U vchodu do
obory je umístěna socha Jana Roháče z Dubé od A. Sopra.
Letohrádek Hvězda dal v oboře v letech 1555-1556 postavit místodržitel arcivévoda
Ferdinand Tyrolský v duchu manýristických architektonických koncepcí 16. stol. podle
svých vlastních návrhů. Stavbu provedli J. M. Avostalis del Pambio, H. Tirol, G.
Lucchese a B. Wohlmut. Renesanční stavba má půdorys šesticípé hvězdy (odtud název
letohrádku i obory). Klenby přízemí byly v I. 1556-1560 opatřeny štukovou výzdobou
od G. Campiona a Avostalise del Pambio, která je považována za jeden z
nejkrásnějších výtvorů italských renesančních štukatérů ve střední Evropě. Na klenbě
centrálního prostoru je zpodobněn Aeneas s Anchisem, na přilehlých klenbách oslava
statečnosti Římanů, na klenbách postranních sálů a chodeb bakchantky, satyři, mořští
bozi a další postavy antické mytologie. V 1. patře se zachovaly původní renesanční
krby. Ve 2. patře je velký sál (hodovní síň) s renesanční podlahou z polévaných
dlaždic.
V prostorách letohrádku byly instalovány stálé expozice Muzea Aloise Jiráska a
Mikoláše Alše, pro něž byl objekt v I. 1949-1951 rekonstruován podle projektu P.
Janáka. Expozice dokumentuji literární dílo A. Jiráska (1851-1930) ve vztahu k
českým dějinám a výtvarné práce M. Alše (1852-1913) inspirované českou historií. V
renesančním podzemí Hvězdy je instalována expozice bitvy na Bílé hoře s dokumentací
širších historických souvislostí. V prostorách muzea se pořádají hudební a literární
pořady a v sousední Hájence příležitostné výstavy. Před letohrádkem slojí socha
bělohorským bojištěm byl v r. 1962 prohlášen za národní kulturní památku. Další
rekonstrukce proběhla po r. 1989.